Pět odstínů rudé aneb kam s Alonsem?

Pět odstínů rudé aneb kam s Alonsem?

Fernando Alonso oslaví třiatřicáté narozeniny a brzy také pět let s Ferrari. Spojení dvojnásobného mistra světa a nejúspěšnější stáje vedlo k mnoha nezapomenutelným okamžikům, několika vítězství ale ne k titulu.

Alonso byl v šampionátech s Ferrari třikrát druhý, dvakrát prohrál boj o titul v posledním závodě a v každé sezóně rozdrtil svého týmového kolegu. K titulu to ale nevedlo. Srovnání se Schumacherem sice naznačuje, že by Alonso mohl zůstat ve formuli 1 ještě dlouho, ale reálně to vypadá spíše na několik málo let.

Alonso mnohokrát zopakoval, že jeho cílem je vyhrát titul s Ferrari, že jezdit za maranellskou stáj je dokonce více než titul a že chce titul jedině s Ferrari.

V dobách, kdy jezdil za Renault, ale říkal něco jiného, tehdy tvrdil, že mnohem lepší než za Ferrari jezdit, je Ferrari porážet. Jeho slova tak musíme brát s rezervou. Na straně druhé, mezi oběma prohlášeními nemusí být nutně rozpor. V letech 2005, 2006 byla porážka Ferrari a Schumachera pro pilota skutečně obrovským bonusem.

Alonsova kariéra u Ferrari

Rok Vítězství Stupně vítězů Pořadí % bodů
2010 5. 10. 2. 63%
2011 1. 10. 4. 68%
2012 3. 13. 2. 70%
2013 2. 9. 2. 68%
2014* 0. 2. 4. 80%

% bodů: kolik procent bodů získal Alonso ve srovnání s týmovým kolegou pro Ferrari. 

* - údaje po GP Maďarska

Jen málo kdo si dnes uvědomí, že Alonso mohl být ve Ferrari už mnohem dříve. Ještě v dobách, kdy jezdil ve Formuli 3000 s ním Maranello jednalo, ale Alonso se nakonec rozhodl pro Renault, se kterým získal dva tituly. Tehdejšího šéfa stáje Todta Alonsovo „ne“ pořádně naštvalo. Management Španěla ale tehdy dal přednost skutečné smlouvě před sliby.

V posledních dnech a týdnech se opět rozjely spekulace o Alonsově odchodu. Italská média dokonce přinesla informaci, že Alonso má ve smlouvě výkonnostní klauzuli. Pokud by Ferrari bylo na čtvrtém a horším místě v poháru, může Alonso odejít. Pokud taková klauzule skutečně existuje, pak stoprocentně neplatí ke konci roku ale spíše ke konci července, možná k velké ceně Itálie. Ferrari se díky Maďarsku vrátilo na třetí místo.

F12010ABUDHABI_87D6059.jpgF12011MONZA_87D8095.jpgF12012BRAZIL_1357516.jpg

Odchod Alonsa nebo jakéhokoliv pilota se vždy nese ve třech rovinách: smlouva, pragmatismus a emoce.

Můžete mít smlouvu, ale to nic neznamená. V posledních letech jsme to viděli mnohokrát a často v těchto případech figurovali právě Alonso nebo Ferrari.

Pak jsou zde emoce. Pilot a tým se mohou rozhádat a atmosféra je tak hustá, že pilot odejde. To jsme viděli v roce 2007 u McLarenu. V neposlední řadě je zde pragmatismus. Pilot samozřejmě chce nejen dobré peníze ale především vítězné auto.

O atmosféře uvnitř Ferrari můžeme jen spekulovat. Je to přesně rok, co si Alonso s Montezemolem vyměnili přes média vzkazy. Alonso v rozhovoru po GP Maďarska prohlásil, že se bude přes léto modlit a na otázku, co by chtěl k narozeninám, řekl, že auto, které mají soupeři.

Na konci roku se pak hodně diskutovalo o tom, zda není příchod Räikkönena do Ferrari Montezemolovou (nikoliv Montezumovou, tu budeme mít až příští rok v Mexiku) pomstou Alonsovi. Pokud ano, pak je to asi jediný aktuální Alonsův důvod k úsměvu. Finského mistra světa totiž z pohledu statistik drtí mnohem více než Massu. 

Otázkou je, kam by Alonso mohl chtít odejít. Zde vstupuje do hry onen pragmatismus. V Mercedesu je plno. Jediná možnost je, že by Hamilton odešel, což se podle některých názorů může klidně stát v případě, že by letos prohrál boj o titul. Pokud by se ale v Mercedesu uvolnilo místo, byl by prvním na seznamu asi spíše Vettel. Kombinace čtyřnásobného mistra světa Němce a německého týmu, to by představenstvo Mercedesu chrochtalo blahem. Marketingově ještě dokonalejší by byly varianty Vettel, Alonso nebo Vettel, Hamilton, ale Mercedes dal před pár dny jasně najevo, že s Rosbergem počítá.

U McLarenu bude volno. Woking je přímo hladový po nějaké hvězdě, kvůli tomu by snad nechal vysušit i jezero vedle svého sídla. Upřímně řečeno, Button a Magnussen takovými hvězdami nejsou.

McLaren je ale momentálně jeden velký otazník. Honda může postavit dobrý motor, ale také nemusí. Kromě toho, jak by řekli matematici, dobrý motor je nutná, nikoliv však postačující podmínka. Pokud by Alonso chtěl do McLarenu, pak rok 2016, kdy mu vyprší smlouva u Ferrari, bude přímo ideální. Budeme už vědět, zda se McLaren vrací na vrchol, jaký je motor Honda a od dalšího roku budou motory zmrazeny mnohem více než příští rok. Pokud tedy Honda postaví dobrý motor, neměla by v dalším roku tolik ztratit.

U Red Bullu je plno, navíc roli hvězdy zde pomalu přebírá Ricciardo. Pokud někdo odejde, bude to nejspíše Vettel. Red Bull by pak mohl sáhnout po nějakém ze svých mladíků (Vergne, Sainz) nebo po zkušeném pilotovi. Alonso by ale hodně riskoval, že Red Bull bude primárně sázel na Ricciarda.

Pak je zde ještě Williams. Je tam Pat Symonds, kterého Alonso zná z Renaultu. Williams používá motory Mercedes a má velmi efektivní vývoj. Pokud by Alonso (potažmo Santander) přinesli peníze, mohly by se dít zajímavé věci. Forma Williamsu určitě není jen otázkou motoru a určitě to není záležitost jednoho léta. Na druhou stranu je otázka, zda má Williams kapacity k tomu, aby udělal poslední, leč nejtěžší krůček vpřed a stal se mistrovským týmem. Osobně si myslím, že na Mercedes mít nebude.

Celá diskuse okolo možného odchodu Alonsa ale přehlíží jeden absolutně klíčový fakt. Co by bylo den poté? Ferrari je dlouhodobě stavěno na jednoho pilota, jednu hvězdu. Räikkönen takovou hvězdou v současné době není a navíc je dosti reálné, že na konci příštího roku odejde.

Kdo by tedy Alonsa nahradil? Bianchi je mladý, ten zatím nemá punc hvězdy. Hamilton je u Mercedesu, a pokud by skutečně utekl, pak asi zpět do McLarenu, kde bychom se klidně mohli dočkat stejné sestavy, která tam byla v roce 2007.

Jedno z myslitelných jmen je Sebastian Vettel. Ferrari teď nechtěně nahrává do karet, že Vettel nevyhrává a trochu sešel z očí. Jeho příchod by pro fanoušky Ferrari nemusel být tak drastický.

Doporučujeme

Články odjinud