Před 55. Velkou cenou Belgie

Trať - na níž se začalo závodit už počátkem 20 let, kdy měřila dokonce 14,9 km - totiž patří mezi ty klasické. A není snad jezdce, který by jí neměl rád. Ostatně tenhle okruh, ležící zhruba 50 km od Liege (Lutychu) měl už své ctitele i v předválečných GP závodech. A to přesto, že na něm při deštivé belgické GP 1939 ve vracečce La Source uhořel britský tovární jezdec Mercedesu Dick Seaman.

Když se proto před 60 lety rozjelo mistrovství světa vozů F1, nikdo se nedivil, že se horský okruh Spa - který však od lázní, po nichž se jmenuje, leží dost daleko - okamžitě stal i jeho součástí. Tehdy měřil 14 120 m, v MS patřil k nejrychlejším, ale kvůli bezpečnosti byl neustále kritizován. Zejména poté, co se na něm při GP Belgie 1960 zabili Britové Bristow (Cooper) a Stacey (Lotus). A když na něm později havaroval Jackie Stewart a zůstal zaklíněn v kokpitu svého BRM, u něhož praskla palivová nádrž, nedal si pokoj, dokud Spa z kalendáře F1 nezmizelo. Dočkal se v roce 1970 a než se okruh do šampionátu v roce 1983 vrátil, prošel totální přestavbou. Byl totiž o víc než polovinu zkrácen (na 6 949 m) a jeho startovní i cílovou rovinkou už nebylo pověstné klesání končící zatáčkou Eau Rouge, ale prostor před zatáčkou La Source...

Před 12 lety belgická GP vstoupila do historie opět. Díky gigantické postartovní havárii, po níž na trati zůstalo 13 nepojízdných vozů a navíc i díky pozdější, dlouho probíranou a emoce vzbuzující havárií mezi o kolo zpět jedoucím Coulthardem (ten se podílel i na dramatickém začátku závodu) a vedoucím Michaelem Schumacherem.

Po čtyřech dalších letech přišla na řadu další rekonstrukce, při níž byla změněna především pasáž kolem tzv. autobusové zatáčky. Takže od sezony 2007 už okruh měří 7 004 m, disponuje 19 zatáčkami (10 pravých a 9 levých) a jeho nejpomalejším místem je dnes hodně široká zatáčka La Source, kterou vozy projíždějí rychlostí kolem 80 km/h. Naopak nejrychlejší pasáží, v níž loni jezdcům naměřili rychlost až 316 km/h, je úsek před zatáčkou číslo 5 (Les Combes), zatímco největší přetížení piloti zažívají v zatáčkách Blanchimont a Eau Rouge (3,6 až 4,0 g). Na této trati, která se dá ze 70 procent projet pod plným plynem, se při závodech F1 zpravidla během jednoho kola řadí 52krát a za tu dobu palivová nádrž zchudne o 3,2 kg benzinu. Rekord na ní od loňska ve Spa drží Sebastian Vettel (loni průměr 235,07 km/h) a to přesto, že v loňském závodě si tady svůj dosud poslední triumf v F1 připsal Kimi Räikkönen (Ferrari) a své zatím poslední pole position pro změnu Giancarlo Fisichella (Force India).

Ovšem dosavadní belgické statistiky jsou v držení jiných. V počtu výher (4), nejrychlejších kol (4), pódií (7) a získaných bodů (69) jim prozatím – i když ne s kdovíjak velkou suverenitou – vládne Michael Schumacher. V počtu pole position však kupodivu Jim Clark a Jacky Ickx (oba 4) a v počtu v čele odjetých kilometrů zase Juan Manuel Fangio (1 391), ačkoliv svou poslední GP Belgie absolvoval před 54 lety a navíc jí ještě nevyhrál! Co se značek týče, tak z těch je prozatím v Belgii nejúspěšnější Ferrari (16 výher, 13 pole position, 17 nejrychlejších kol, 44 pódií, 342,5 bodů a 5 459 km ve vedení) a totéž platí i o motorech.

Pozoruhodný je ale bezesporu fakt, že ze současného startovního pole formule 1 vyhráli dosud ve Spa pouze dva jezdci: Michael Schumacher a Felipe Massa. Navíc v Belgii nebyl nikdy příliš úspěšný ani momentálně vedoucí muž šampionátu Mark Webber, který se tam dokonce nikdy nedostal ani na pódium (nejlépe čtvrtý v 2005). A příliš úspěšnou belgickou bilancí se nemůže pochlubit ani vedoucí tým Poháru konstruktérů - Red Bull. Vždyť při svých čtyřech startech tady vozy týmu z Milton Keynes dokázaly získat pouhých devět bodů a z jeho jezdců byl na pódiu k vidění jen loni třetí Vettel. Víkendový závod tedy může v těchto statistikách skutečně mnohé změnit. Ale změní opravdu?