Sebastian Vettel

Sebastian Vettel zdědil vášeň pro motorsport po svém otci, který závodil v motokárách a jízdě do vrchu. Malý Sebastian to chtěl samozřejmě také vyzkoušet a jít v otcových stopách. "Netrvalo to dlouho a brzy jsem dostal svou první motokáru," svěřil se Vettel. "Jezdil jsem jedno kolo za druhým a vůbec jsem nechtěl přestat. Byli mi asi tři roky."

V sedmi letech Vettel poprvé závodil - a brzy oslavil své první vítězství na motokárách. V roce 1997 získal svůj první titul mistra Německa, to mu bylo deset let. Poté už nad svými soupeři jednoznačně dominoval. V roce 1999 nastoupil na evropskou scénu a jen dva roky na to získal titul mistra Evropy.

Své první kilometry ve formulovém voze najel Sebastian Vettel ve Formuli BMW. V roce 2003 získal titul nováčka roku a v následující sezóně již deklasoval své soupeře osmnácti vítězstvími z dvaceti. V roce 2005 udělal další krok vzhůru ve své kariéře, když nastoupil do Eurosérie F3. Opět si vysloužil titul nováčka roku. Již v první sezóně získal dvě vítězství v Hockenheimu a na Nürburgringu.

V sezóně 2006 mu pak patřilo celkové druhé místo v šampionátu. Sebastian Vettel zároveň působil v roli testovacího jezdce týmu BMW-Sauber, což mu umožnilo v roce 2007 nahradit Roberta Kubicu v Grand Prix USA. Vettel v tomto závodě dojel osmý a získal jeden bod. Poté, co se stáj Toro Rosso rozloučila v průběhu sezóny se Scottem Speedem, dala možnost Vettelovi, aby hájil její barvy od GP Maďarska. Vettel s tímto týmem zůstal i v roce 2008.

V rozporu se všemi předpoklady podával tým Toro Rosso v roce 2008 lepší výkony než mateřská stáj Red Bull Racing, vše vyvrcholilo vítězstvím Sebastiana Vettela v mokré Grand Prix Itálie. Na konci roku Vettel přestoupil právě do Red Bullu Racing, kde nahradil Davida Coultharda.

Po velkých změnách v technických pravidlech se Red Bullu podařilo pro sezónu 2009 postavit velmi dobré auto a Vettel s ním bojoval o titul, přičemž byl nejbližším soupeřem Jensona Buttona, který se nakonec stal mistrem světa. Německý mladík si vše vynahradil v sezóně 2010, kdy se do vedení v šampionátu sice dostal jen jednou, ale v tu nejdůležitější chvíli - po posledním závodě. Stal se tak nejmladším mistrem světa v historii formule 1. To mu dodalo na sebedůvěře a v sezóně 2011 dominoval. Od prvního závodu nikoho nepustil do vedení šampionátu a svůj titul s obrovským náskokem obhájil, přičemž ustanovil několik nových rekordů. Mimo jiné se stal nejmladším dvojnásobným šampiónem v historii formule 1 a získal pro jednu sezónu rekordních 15 pole position.